Crossfit Games
Jak jsem slíbil, pokusím se o několik slov k průběhu celého závodu:
Celá akce začala tím, že jsem byl vyzván, abych v Ohnišťanech také uspořádal nějaký závod. Nechtělo se mi běhat čistě běžecký závod, protože těch je všude mraky, ale ani typický překážkový běh, protože na to u nás nejsou úplně optimální podmínky. Proto jsem se rozhodl postavit tuto netradiční trať. Samozřejmě jsem na to nebyl sám, k tomu se ale dostanu později. Závody se začaly dávat pomalu dohromady již v únoru letošního roku, kdy začala vznikat nejtěžší překážka a největší postrach všech závodníků - kolečko na lešení. K němu jsme postupně doplánovali dalších třináct překážek. Protože jsme věděli, že některé z překážek jsou extrémně náročné, rozhodli jsme také o náhradním plnění - tím se stali velice populární humusáčci, respektive jejich "light" verze.
Dlouhou a trnitou cestou jsme dospěli až k prvnímu testování onoho kolečka, ke kterému došlo v předvečer závodů. Protože jsme nebyli spokojeni, k finální úpravě došlo až při kompletaci trati v sobotu dopoledne, takže si buďte jisti, že nikdo neměl šanci danou překážku natrénovat.
Po sobotní dopolední přípravě jsme dali rychlý oběd a vrátili se na místo činu, kde jsme netrpělivě očekávali příchod závodníků. Přiznám se, že jsem měl trochu strach, jestli vůbec dorazí a hlavně jestli dorazí v hojném počtu, aby celá naše příprava nevyšla naprázdno. I přes ranní bouřku a počasí, které připomínalo spíš vnitřek parního hrnce, se sešlo 30 závodníků, což bylo původně plánované maximum.
Po registraci a prohlídce trati jsme s malinkým zpožděním oproti plánu (cca 13:35) odstartovali první závodnici, která se v tom extrémním teple prokousávala statečně tratí a nezastavil ji ani pád a následná bolest kyčle. Dámská kategorie byla celá poznamenaná extrémním horkem, dámy se doslova vařili ve vlastní šťávě, přesto se nenechaly zastavit a všechny trať dokončily.
Po dámské části se na trať vrhla druhá kategorie - Muži Hobby. Oproti ženské části překážky o trochu ztěžkly, vražedné teplo však neustávalo. "Hobíci" se tedy prali s tratí stejně statečně a koupajíc se ve vlastním potu opět ani jeden z nich nepovolil a závod všichni dokončili.
Poslední kategorie - Muži Profi - sedm borců, kteří milují extrémy a vrhli se do závodu nejen s nejvyššími vahami, ale také s prodlouženými běžeckými úseky u překážek jako bylo nošení břemen, či výpady. I do průběhu této kategorie promlouvalo počasí, ale zcela jinak. Nejprve se zatáhlo a zvedl se silný vítr, který nás donutil opustit útulné prostředí párty stanů a přesunout vybavení do dodávky, posléze se nám bouřka sice vyhnula, ale déšť si to nerozmyslel a solidně nás zkropil. Poslední závodníci tedy měli trať ještě těžší, protože jak hadice na první překážce, tak pytle s pískem nějakou tu vodu přijaly a o poznání ztěžkly. Ani to nás ale nezastavilo a bez přerušení jsme závod dokončili.
Po odběhnutí posledního závodníka proběhlo rychlé spočítání výsledků a následovalo vyhlášení. Nevyhlašovali jsme jen vítěze - vítězové jsou v mých očích všichni. Všichni, kteří se nezalekli počasí, ani překážek a pro tu medaili si do cíle prostě došli. Všichni tudíž dostali nějakou cenu.
Po vyhlášeni následoval úklid trati, pár minut rozhodováni, zda počasí, které se mezitím umoudřilo vydrží, či ne. Po poradě s meteoradarem jsme usoudili, že vydrží a rozjeli jsme druhou část akce - koncert a rockovou diskotéku.
Koncertní části se ujala skupina Set My Brain z nedalekých Hořic. Kluci hrají hodně tvrdou hudbu a zhruba půlhodinové vystoupení bylo skutečně tak tvrdé, jako celý závod. Poté následovala rocková diskotéka, jejíž obsluhu
zajistil místní DJ, Petr Novotný. Ten vypínal aparaturu až téměř ve čtyři hodiny ráno.
Myslím si, že celá akce se mimořádně vydařila, závodníci odjížděli domů unavení, ale doufám, že spokojení, diváků také přišla celá řada a podle fandění, které jsem stíhal zaznamenat během celého dne usuzuji, že i jim se akce líbila.
Co říci na závěr? Zbývá snad už poděkovat všem těm, bez kterých by akce nemohla proběhnout. Nerad bych na někoho zapomněl, proto nebudu jmenovat konkrétní osoby, rozhodně si ale velký dík zaslouží rozhodčí a organizační četa na místě. Vím, že obrovsky se nadřeli kluci při stahování hadic, velký kus práce odvedl DJ, který celou akci odehrál a ještě stihl závodit, hospodský, který zajistil jak nápoje, tak jídlo, děvčata se stánkem s trdelníkem, a další lidé na místě.
Speciální dík bych chtěl vyjádřit sousedovi, Zdenku Chalupovi, který musel snášet mé věčné žádosti o konzultaci a na celých závodech se podle mě velmi nadřel. Obrovský dík patří mé ženě, Kateřině Snopkové, která toho musela snést ještě víc a přesto vydržela, poradila si s organizací papírové části závodu a celé si to také zaběhla.
Velké díky patří sponzorům, kteří přispěli a bez jejichž podpory by závody nebylo možné uspořádat, jmenovitě:
Obec Ohnišťany
SDH Ohnišťany
Gladiator Race
Pivovar Lindr Mžany
Shybuj.cz
X-iont
Moštárna u Vondráčků
Umělecké kovářství Josef Hnát
Děkujeme samozřejmě divákům za perfektní kulisu a podporu a především závodníkům za odvahu postavit se na trať, chuť a vytrvalost bojovat až do samého konce. Všichni jste byli skvělí a doufám, že za rok se na startu potkáme znovu a vytvoříme tak tradici nového typu silového víceboje u nás v Ohnišťanech.
S pozdravem David Snopko